Ženy, zvláště ty vdané, mají vždycky pravdu. Ale někdy děláte chyby. Drobné, nepodstatné, o to víc iritující vašeho manžela. Zuřící býk je proti němu v takových chvílích plaché jehně. Váš muž stojí ve dveřích, v očích vraždu a hlasem překypujícím stěží ovládanými emocemi vám vyčítá způsob, jakým má ZASE složené ponožky. Nepřeháním. I kluci, kteří mají doma holky ze žurnálu, se občas umí pěkně vytočit. I váš milující, mírný manžel, který miluje malá zvířátka a každý den s něhou rosí svou sbírku orchidejí, v sobě skrývá běsnícího netvora. Ten se ovšem objevuje pouze při určitých, velmi specifických příležitostech. Některé muže vyvádí z míry drobné elektrospotřebiče neustále zapojené do sítě. Manicky pobíhají po bytě a předcházejí škodám, které by mohla zapříčinit třeba varná konev nebo televize. Nedej bože, že zahlédnou zapomenutou nabíječku na mobil v zásuvce. Drobnost - řeknete si vy. Váš muž za tím ovšem vidí pohromu, kterou vědomě ohrožujete veškerý váš movitý majetek i jeho duševní zdraví. Může to dojít až tak daleko, že při opouštění bytu na dobu delší než jeden den, vypojí pojistky. V celém bytě. Váš byt logicky zahrnuje i ledničku a mrazák. Nevadí. Kvůli bezpečnosti je potřeba obětovat cokoli, i pár kilo zmraženého masa. Jiní pánové zase šílí při výše zmíněné reorganizaci jejich šatníků. Už jako malá jsem postřehla, že právě takové skládání ponožek je doslova věda, která se liší domácnost od domácnosti. Někdo prostě pár ponožek přeloží a naskládá do komínků. Jiný zahrne lemy do sebe, aby se zabránilo možné promiskuitě mezi jednotlivými páry. Další možností je zachumlání dvou k sobě patřících ponožek do jakési nevzhledné koule. Ale setkala jsem se i s variantou „válka barev“, kdy je před vámi po otevření šuplíku zajímavá výzva, najít pár. Když je váš muž extrémně fixovaný na způsob, kterým ho učila skládat si ponožky maminka, nesnažte se ho přeučit. Je to hluboce zakořeněná znalost, které se bude vzdávat jen velmi nerad. Pokud stele postel, jelikož někteří muži do tohoto umění za svůj život nepronikli, bude to nejspíš podobný příklad. Něco se jako malí naučili, maminka je za to donekonečna peskovala a oni mají konečně možnost ženskému pokolení všechny tyhle útrapy vrátit. Nedělají to ve zlé víře, jen se po tom všem mučení hrdě staví za svůj pohled na svět, který neobsahuje nesvázané kabely povalující se bez ladu a skladu pod vaším pracovním stolem, ani knihovnu uspořádanou podle barvy přebalů místo velikosti knížek. Nechte jim v tomhle případě tu jejich malou pravdu a vzpomeňte si na pohled svého zuřícího manžela ukazujícího na kapku zubní pasty na zrcadle, až za ni budete jednoho krásného dne chtít peskovat svého syna. Ženy mají totiž vždycky pravdu, zvláště ty vdané, ale občas může mít pravda více podob.
